déšť oprášil barvy na paletě podzimu

stromy se předhánějí v extravaganci

všechny tóny země jsou letos -in

jen trocha zármutku

a kapka bolu

špetka zklamání

na špičku nože hořkosti

a přiměřeně slz

kořením spíš šetřit!

nechat uležet

a recept na první polistopadovou depku

je tu

stálo by za pokus: zředit alkoholem a dát k ledu

Ne.

Nejlepší bude, když k ledu odejde celá depka,

my se jen tak nedáme, viď?

Posloucháš mě vůbec?

Na mě ti něco dolehlo...

Jakoby smutek roztáhl objemná křídla

a spočinul na mých , už tak unavených ramenou

Představ si ho jako motýla.

To byl kapitální exemplář!

Když vidím ty pocuchané nervy...

A zdál se tak neškodný...

No zdání klame.

Příště mu to natřu, že ho známí nepoznají.

Žádné Paví oko, žádný Otakárek,

zmaluju ho jak cirkusového klauna.

To by v tom byl čert, aby mě nerozesmál.

Dodnes vévodí mé sbírce nálad.

Vystrkuje tykadla(růžky) vždy, když venku přituhuje. Co sem lezeš?

Pro takové jako ty tu není místo.

Táhni ob rameno.